Žena, která se dřív snažila být tu pro všechny.
Hodná holka. Výkonná. Přizpůsobivá.
S úsměvem na rtech, i když to uvnitř bolelo.

Možná i ty to znáš…
Ten pocit, že něco děláš jen proto, že se to má. Že se od tebe něco očekává.
Že když to zvládneš, možná konečně přijde uznání.

Dlouho jsem žila ve světě, kde nebylo místo pro otázky.
Jen pro výkon. Rychlá řešení. Diagnózy.
A přitom jsem v sobě cítila, že chci víc.
Ne víc povinností. Ale víc pravdy. Hloubky. Skutečnosti.

Studovala jsem porodní asistenci na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.
Mám certifikace z naturopatické péče v těhotenství, výživy v prvních 1000 dnech i energetického koučinku.
Rozumím cyklům ženského těla.
Chápu propojení mezi fyzickým zdravím a hluboce zakořeněnými emocemi.

Ale žádný titul mě nepřipravil na to, co přišlo s mateřstvím.

Narodila se mi dcera Amálka. S ní na svět přišly i ekzémy, úzkosti, strachy a propady. A taky zrcadlo.
Obrovské zrcadlo toho, co v sobě nosím… a co jsem si dlouho nechtěla přiznat.

Začala jsem hledat.
Ne odpovědi na Google.
Ale uvnitř.

Odvaha začít se ptát byla zlomová.

Proč se necítím svobodná?
Proč jsem pořád tak unavená? Proč mám pocit, že všechno musím zvládnout sama?

Začala jsem rozmotávat uzly. Viny. Role. Přesvědčení. Kousek po kousku. Slzu po slze.

A zjistila jsem, že největší léčivý prostor vzniká, když tě někdo opravdu slyší. Když tě nikdo nesoudí. Když tě nikdo netlačí do řešení.

A právě takový prostor dnes tvořím pro druhé ženy.

🌀 Držím prostor. 🌀 Vedu hluboké rozhovory. 🌀 Navracím ženy zpátky k jejich moudrosti.
🌀 Podporuji tělo, mysl i duši. 🌀 A připomínám, že nic není problém – jen výzva k navrácení se k sobě.

Nejsem tu od toho, abych tě vedla. Ale abych šla s tebou. Když budeš chtít. Když ucítíš ANO.

Dnes se mnou ženy pracují v různých životních fázích:

– před porodem, během něj (jsem také porodní asistentka) i po něm,
– na cestě k miminku, ať už přirozenou cestou či IVF,
– když nevědí, jestli dítě vůbec chtějí,
– v chaosu podnikání i běžného zaměstnání,
– v bolesti ze ztrát, ať už jsou jakékoli,
– s pocitem, že selhávají, i když dělají všechno správně.

Ať už tě přivádí cokoliv, tvůj příběh má v mém prostoru místo.

Nepotřebuješ být připravená. Jen upřímná. K sobě.

A já tu budu. V tichu, v pravdě, v přítomnosti.