Jsem Míša, máma dvou nádherných holčiček, manželka jednoho úžasného může, porodní asistentka s praxí a zakladatelka projektu aTopic.

Když se narodila první dcerka (Amálka), měla jsem pocit, že se mi zhroutil svět. Amálka neustále plakala, byla zahleněná, měla nafouklé břísko, špatně se vyprazdňovala. Tehdy jsem poprvé slyšela o tom, že by mohlo mít tak malé dítě intoleranci/alergii na kravskou bílkovinu. Nevěděla jsem, co mám jíst, kde sehnat informace, na koho se obrátit. Ke kravské bílkovině jsem postupně eliminovala další potraviny – a místo zlepšení se v pátém měsíci objevil ekzém. Ten se velmi rychle rozlezl po celém tělíčku. Měla jsem pocit, že jsem nejhorší máma na světě, že ani nedokážu pomoc svému dítěti, že tohle všechno mám snad za trest. Každý pohled na jiné dítě „bez omezení“ mě bolel. V tomto bludném kolečku jsem se motala celý její první rok života. Až přišel jeden obrovský pád a já se najednou probudila.

Na své první narozeniny měla Amálka svou největší reakci – tehdy jsem se malém zhroutila. Držela jsem celou noc v náruči dítě, které mělo už rok, JEDEN CELIČKÝ ROK! Utekl mi mezi prsty. Jak se to vlastně stalo? To jsem se tím ekzémem nechala tak pohltit?

A tehdy to začalo. Začalo mi to postupně docházet. Rozvibrovala jsem to bludné kolečko, až jsem ho nechala postupně rozpustit. Nejde totiž jen o přísné dodržování potravin, o neustálém točení se v kolečku mazání, kontroly ekzému, škrábání, beznaděje atd.. Ekzém a potravinové alergie/intolerance jsou opravdu komplexní záležitostí. A já tak převzala zodpovědnost za svůj život, vystoupila tak z trvalé role oběti a začala nacházet tu cestu, ty odpovědi, ty důvody PROČ – u sebe uvnitř. 

Do svého života jsem znovunavrátila klid a vnitřní sílu a to vše teď předávám dál.

Co žiju, to předávám s láskou dál.